Jak se ženy moci chopily

V úterý 27. března se žáci 7. - 9. tříd zúčastnili divadelního představení Lesní panna a Toman anebo Hody divých žen, které na motivy Čelakovského balady Toman a lesní panna představili studenti gymnaziálního souboru DOGA.

O čem zpěvohra byla?

V tomto příběhu se objevuje hlavní hrdina Toman, který svůj život prožívá naprosto lehkovážně a nezajímá jej tolik budoucnost, a jeho sestra Marie, jež se o něj tak trochu - možná až moc - stará.  Sestra ho proto před svátkem svatého Jána posílá pro Pepku, kterou by si měl vzít a skoncovat s předešlým životem.

Toman se vypravuje za svou milou a sestra mu radí, aby nejezdil Doubravou (lesem), protože je tam nebezpečno, ale aby se vydal cestičkou pravou.

Po cestě za svou milou potká jednu z lesních pan, která se ho rozhodla svést. Což se jí ale napoprvé nepodaří, proto Toman v cestě pokračoval dál.

Když dojede za svým děvčetem, zjistí, že už je zasnoubená s jiným. Zklamaně se tedy vydává domů, ne však s děvčetem ale Trubcem, kterého veze jako budoucího manžela své sestře. Po cestě opět potká lesní pannu, která ho začne utěšovat a svádět.

Poté lesní panny chtějí Tomana a jeho dva kamarády strčit do propasti. Což se částečně podaří. Jen Toman má to štěstí anebo smůlu, že z lesní panny udělal ženu, kterou si musel nakonec vzít a slíbit jí, že jí bude celý život sloužit.

Co říct závěrem...

Divadelní hra pod vedením režiséra Františka Kose a Lenky Kubelkové (scénář a hudba) byla moc pěkná a povedená. Vůbec nenudila. Herecké výkony se nám velmi líbily, protože každá postava měla v sobě určitý vtip, ať už maminčin mazánek Trubec, "moderní víly" v Doubravě i vlastně Toman sám a jeho zajímavý konec.  Obdivujeme studenty a jejich energii pro hraní, je vidět, že si na tom dali záležet.

Můžeme toto představení jen doporučit, kdo z vás se tedy také vydá Doubravou?

Edita Mrázová a Eliška Kroupová, 8. B

P. S. Originál balady si můžete přečíst zde. Videoreportáž Strakonické televize z 8. týdne letošního roku, kde se hra objeví, je také k dispozici zde (od 5:07 do 6:44).



Ukázka ze hry (zdroj Gymnázium Strakonice)

PÍSEŇ SESTRY TOMANOVY

Já jsem sestra Tomanova,

nejsem žádná světice,

že tu smejčím zas a znova,

to mě trápí nejvíce,

vařím, peru každou chvíli,

vnady se mi vytratily,

ach, já nebohá!


Nápadníků celý chumel

tlačil se mi u dveří,

já byla holka jako cumel,

kdo mi dneska uvěří?

Kuří oka, šedý zákal,

kdekdo by nade mnou plakal,

ach, já nebohá!


Tomanovi - batoleti

vařila jsem kašičku,

Tomanovi - pubescentu

chránila jsem dušičku,

z žil se mi dělají mašle,

ale Toman na to kašle,

ach, já nebohá!